Sportovci dali tokijským hrám duši. Štafetu přebrala Paříž

Nová světová rekordmanka a trojskokanka Rojasová, zklamaná gymnastka Bilesová nebo třeba zlatý kajakář Jiří Prskavec - kratičký výčet strhujících sportovních příběhů, které se jeden za druhým střídaly na velkoplošných obrazovkách uvnitř Olympijského stadionu v Tokiu. Vlajkonoši zúčastněných zemí se mezitím při slavnostním zakončení olympijských her shromáždili v samém středu kolem kruhové pódia.

„Obávali jsme se, že to bude olympiáda bez duše. Někteří mluvili o hrách duchů. Ale to, co jsme zde viděli, byl pravý opak,“ nechal se slyšet Thomas Bach, prezident Mezinárodního olympijského výboru. „Sportovci dali těmto hrám duši, dali tokijským hrám skutečnou olympijskou duši.“

Byl to správný okamžik, kdy se znovu setkat a dát naději a odvahu nejen olympijské komunitě, ale celému světu.

Své vlajkonoše následovaly jednotlivé výpravy, alespoň ti sportovci, kteří v dějišti olympijských her ještě zůstali. Čechy vedl stříbrný oštěpař Jakub Vadlejch. „Byla to pro mě obrovská čest. Nikdy mě nenapadlo, že ponesu na olympiádě českou vlajku.," radoval se. „Byl jsme připravený na to, že to bude zdlouhavé, ale nakonec mi čekání docela uteklo. Rozhodně to pro mě byl nezapomenutelný zážitek."

Na závěr přišli domácí reprezentanti, kteří získali 58 medailí - z toho 27 zlatých. Stadion potemněl, to proto, aby se mohla rozproudit impozantní virtuální šou v podobě tisíců světélek, které se jako vodopád snášely z tribun směrem k pódiu ve středu stadionu. A právě nad ním se spojily v propojené olympijské kruhy.

Rekordní Češi

Vystoupení skupiny Tokyo Ska Paradise Orchestra, tanec, vystupující na kolech, se švihadly nebo žonglující s míčky. Následovala Schillerova Óda na radost, kterou zhudebnil Ludwig van Beethoven a po ní řecká hymna. A pak už tradiční část slavnostního zakončení - ocenění medailistek i medailistů z maratonu.

Po sérii dalších vystoupeních, olympijské hymně a záběrech na oslavující Paříž, kde se bude olympiáda konat v roce 2024 prohlásil Bach hry za ukončené. „Myslím, že můžeme s jistotou říci, že sportovci, pro které jsme hry dělali, si toho opravdu vážili. Byl to podle nich také správný okamžik, kdy se znovu setkat a dát naději a odvahu nejen olympijské komunitě, ale celému světu," ujistil ještě před slavnostním ceremoniálem.

Česká výprava v Tokiu byla s 11 medailemi – čtyřmi zlatými, čtyřmi stříbrnými a třemi bronzovými - nejúspěšnější v historii samostatné České republiky. „Nebyla to běžná olympiáda, poprvé v historii Mezinárodního olympijského výboru, byla odložena. Myslím, že průběh her ukázal, že bylo správné, že se konala. Ač nebyla taková, jak ji známe, a která by tady bývala mohla být,“ líčil Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru.

„Určitě chyběli diváci, určitě byly velmi obtěžující procesy, které byly nastaveny. Ale musím říct, že nakonec z našeho pohledu, jak fungovala sportoviště, jak byly regulérní vlastní sporty, jak to fungovalo v olympijské vesnici, to byla olympiáda dobrá, spravedlivá pro všechny.“