Hrdinové z Paříže: Nejzajímavější světové příběhy olympijských her

Olympijské hry jsou plné příběhů. Těch sportovních, ale i lidských. I ty pařížské jich napsaly spousty. A my sledovali nejen ty české. Pod pěti kruhy jsme byli svědky těch nejlepších sportovních výkonů. Korunovací legend minulosti, anebo zrození těch nových. Pojďme si ty nejzajímavější příběhy znovu připomenout. Tady je prvních šest.

NOAH LYLES

Souboj o nejrychlejšího muže planety je vždy jedním z vrcholů her. Do Paříže odjížděl jako největší favorit běhu na 100 metrů Noah Lyles. Šestinásobný mistr světa a držitel zlatého triplu z posledního šampionátu v Budapešti, kde vyhrál stovku, dvoustovku i štafetu.

Ale olympijský závod byl opakem slova „jednoznačný“. Lyles na začátku ztrácel a mocně finišoval. A v cíli vůbec nebylo jasné, jestli zvítězil on nebo Jamajčan Thompson. Oba doběhli ve stejném čase 9,79 a rozhodovala cílová fotografie. Nakonec euforie propukla u extravagantního Američana. A bylo to doslova „o prsa“.

 

Na dvoustovce měl dominovat ještě více. Nakonec však doběhl „až“ třetí a ihned v cíli se zhroutil do péče lékařů. Covid. Do štafety ani nenastoupil. Označení nejrychlejšího muže planety mu však na následujících pár měsíců rozhodně nikdo nevezme.

SIFAN HASSANOVÁ

Už je to dlouhých 72 let, co Emil Zátopek v Helsinkách dosáhl legendárního úspěchu, když vyhrál olympijskou zlatou medaili v běhu na 5 000 metrů, 10 000 metrů i v maratonu. Od té doby to nikdo nedokázal. Ani legendy vytrvalostních běhů Virén, Yifter, Bekele nebo Mo Farah. Ti všichni přivezli z jedněch her dva triumfy na pětce a desítce.

Nejblíže vyrovnání „Zátopkova zázraku“ byla Sifan Hassanová. A to právě letos v Paříži. Na nejdelších atletických tratích získala také tři medaile. Ale vyhrála „pouze“ maraton. K tomu přidala dva bronzy. I tak je to ale je fantastický počin. Celkově už má Holanďanka šest olympijských cenných kovů. A díky bronzu z tokijské patnáctistovky je jediným člověkem na planetě, který získal olympijskou medaili ve všech čtyřech vytrvalostních běžeckých disciplínách.

STEPH CURRY

Steph Curry, Kevin Durant a LeBron James. Tahle trojice basketbalistů vládla NBA dlouhá léta, ale jejich dominance postupně slábne a žezlo předávají mladším. Pro olympijský turnaj v Paříži byla ale kolem nich postaven ještě jeden americký Dream Team. Poslední tanec slavné trojice v národním dresu. A pořád byli platní. Pořád byli defacto nezastavitelní.

Zejména Curry se v průběhu turnaje dostal do svého trojkového módu, ve kterém trefil koš z nemyslitelných pozic. A rozhodl takto semifinále proti Srbsku i finále proti Francii. A získal pro Ameriku další basketbalový triumf. Pro sebe však svou první zlatou olympijskou medaili.

NOVAK DJOKOVIČ

Ve své kariéře vyhrál vše. A nejednou. Davis Cup. Turnaj mistrů (7x). Grandslamových titulů má 24. To nikdo jiný nedokázal. Jedno vítězství mu však chybělo. To olympijské. A přesně pro něj si do Paříže přijel. A taky ho získal. Ve finále přetlačil Carlose Alcaraze. I když nebyl favoritem. Dvakrát 7:6 v jednom z nejlepších dvousetových zápasů v dějinách tenisu.

SIMONE BILESOVÁ

Jedna z největších hvězd světové gymnastiky všech dob. To po letošní olympiádě můžeme směle říci. V Riu vyhrála 4 zlata a do Tokia odjížděla jako největší favoritka.  Ale po získání stříbrné medaile v soutěži družstev a bronzu na kladině ze závodů odstoupila. Nebyla v psychické pohodě kvůli dřívějšímu zneužívání od reprezentačního lékaře.

V Paříži ale prožila svůj veliký životní návrat. Získala stříbro na prostných, ale zejména vyhrála soutěž družstev, víceboj a přeskok. Dohromady svou sbírku navýšila už na 11 olympijských cenných kovů. V přeskoku navíc předvedla skok Jurčenko dvojné salto schylmo, který zatím dokázala předvést jen ona sama a je tak po ní i pojmenovaný. Zkrátka fenomén.

NI XIA LIAM

Reprezentuje Lucembursko. Ale podle jména je kdekomu jasné, že je původem z Číny. Ni Xia Liam je úspěšnou stolní tenistkou. Dvojnásobná evropská šampionka a bronzová z mistrovství světa ve čtyřhře. Ale zejména žena, která opravdu dokazuje, že věk je jen číslo.

V Paříži nastoupila do turnaje v 61 letech. A nebylo to jen o účasti. Vítězně zvládla i první kolo a stala se tak nejstarší hráčkou v dějinách, která kdy dokázala na olympiádě vyhrát zápas. Vše navíc se svým příznačným úsměvem na tváři.