Zrodila se legenda. Šinkanzen měl premiéru při hrách v Tokiu 1964

Byla to velká sláva! Devět dní před začátkem olympijských her v Tokiu 1964 byla v Japonsku otevřena rychlodráha z Tokia do Ósaky. Vlak Šinkansen v doslovném překladu "nová páteřní trať" byl v tu dobu vůbec nejrychlejší na světě. Na kolejích dosahoval rychlosti 210 km/h.

 

Japonci zářili štěstím. Necelých dvacet let po konci 2. světové války hostili olympijské hry a ještě se světu mohli pochlubit vlaky, které „létaly“ po kolejích. Pouhé tři roky po zahájení provozu bylo přepraveno na 100 milionů cestujících.

Tratě se neustále rozšiřovaly i do dalších velkých měst a dnes se odhaduje, že se těmito rychlovlaky přepravilo až 6 miliard cestujících. Stoupal nejen počet pasažérů, ale i rychlost vlaků. Nyní sviští po trati maximálkou 320 km/h a to není konečné číslo, na němž se tamní inženýři zastavili.

V roce 2014 začala výstavba Čúó-šinkansenu, druhé vysokorychlostní spojnice Tokia, Nagoje a Ósaky. Trať bude využívat technologie Maglev, kdy má provozní rychlost vlaku být 505 km/h. Provoz na prvním úseku mezi Tokiem a Nagojou by měl být zahájen v roce 2029.

Železniční doprava v Japonsku dokonce úspěšně konkuruje letadlům. Dopravci byli nuceni zrušit řadu vnitrostátních linek, které byly pomalejší a méně pohodlné a hlavně méně spolehlivější než vlaky.

A co je další obrovskou výhodou, kterou cestující ocení je přesnost těchto rychlovlaků, jejich zpoždění se nepočítá na hodiny, minuty, ale na pouhé vteřiny.