Zazářil ve 41 letech! Šermíř Beran po senzačním vítězství vyhlíží olympijskou Paříž

Šokoval nejen šermířský svět. Kordista Jiří Beran mladší ve 41 letech ovládl jako první Čech v historii prestižní turnaj Grand Prix. Úspěchem v kolumbijském Cali si hodně pootevřel dveře v rámci olympijské kvalifikace na hry do Paříže 2024. „Vždycky mám rád takové okamžiky, když se dá ukázat, že je ve sportu všechno možné,“ usmíval se spokojený vítěz.

Má za sebou řadu úspěchů a účast na olympijských hrách v Riu 2016, kde se blýskl v utkání gestem fair play. Jiří Beran už před pár lety přemýšlel, že ukončí kariéru, ale jak je vidět i ve 41 letech patří stále k absolutní šermířské špičce.

Věřil jste ještě v takový úspěch?

Abych pravdu řekl, jel jsem tam udělat výsledek, ale nečekal jsem, že bude až takový. Sám jsem z toho byl překvapený, jak to šlo. Strategie byla dobrá i jsem se dobře cítil. Vždycky mám rád takové okamžiky, když se dá ukázat, že je ve sportu všechno možné.

Co vám na triumf na Grand Prix řekl váš otec, taktéž výborný šermíř?

Druhý den jsme si volali. Pochválil mě za dobrou taktiku. Šetřil jsem síly, a když jsem viděl, že soupeř polevil v hlavě, tak jsem přidal a dal jsme mu zásahy. To bylo rozhodující. Byl to úsporný efektivní šerm. Budu se snažit udržet tuhle strategii dál, ale budu to mít o to těžší, že to bude na dalších turnajích čitelnější a stejně budu muset časem měnit strategii.

Měl jste tak trochu domácí atmosféru, když byl turnaj v Kolumbii, v rodné zemi vaší manželky Cristiny?

Užíval jsem si to tam. I se všemi organizátory jsem mluvil, protože hovořím plynně španělsky. Atmosféra byla dobrá, a myslím, že i fanoušci byli rádi, že jsem vyhrál zrovna já.

Byl na turnaji někoho z vaší rodiny?

Neměl jsem tam příbuzné. Oni jsou z jiného města. Když je to takhle důležitý turnaj, tak to ani nechci spojovat s rodinnou akcí.

V minulosti jste vyhrál Světový pohár, získal bronz na mistrovství Evropě. Kam byste zařadil triumf na Grand Prix?

Ještě jsme to úplně nezprocesoval, ale největší okamžik pro mě bylo vítězství v olympijské kvalifikaci, která mě posunula na olympijské hry do Ria 2016. Pro mě to byla nejvíc srdcová záležitost. Triumf na Grand Prix bude asi hned za tím. Ještě si moc cením vítězství ve Světovém poháru v družstvech, když jsme s klukama vyhráli ve Vancouveru. To byl taky krásný okamžik, protože to byl týmový úspěch. Šerm je především individuální sport, a tohle bylo takové osvěžení. To se ta radost pak taky trochu jinak užívá.

Je váš triumf ve 41 letech důkazem toho, že v šermu nezáleží na věku, ale především na zkušenostech?

Je to tak. Záleží i na stylu šermíře, ale ty zkušenosti jsou hodně důležité. Bylo to teď i znát. Soupeři se mě čím dál víc báli. Bylo to na nich vidět a mně to dodávalo sílu. Kdybych to měl procentuálně rozhodit, tak si myslím, že zkušenosti a hlava dělají padesát procent. Něco se dá natrénovat, něco přinese ten den, jaké je nálada apod. Kolikrát se dá překonat rychlost a kondička díky zkušenostem. 

Je pro vás výhra v Grand Prix motivací vybojovat si účast na olympiádě v Paříži?

Chtěl jsem se soustředit v kvalifikaci spíše na družstva. Protože v mých letech je každý turnaj náročnější. Třeba teď na blížícím se Světovém poháru v Istanbulu mě čeká v pátek kvalifikace, v sobotu hlavní soutěž jednotlivců a v neděli soutěž družstev. To jsou tři dny v plné zátěži. Je to hrozně náročné. Na Grand Prix ale družstva nejsou, takže jsem mohl soutěžit nadoraz. Mám v tom teď trochu hokej, protože po vítězství jsem nabral hodně bodů. Byl to první kvalifikační turnaj na olympiádu a teď mám před sebou ještě celý rok. Stát se může cokoliv a já to beru s chladnou hlavou. Nepočítal jsem s tím, že se do toho ještě takhle zapojím. Budu hrozně rád, když se komukoliv z českého šermu podaří probojovat na hry.

Jaké největší výzvy vás teď čekají?

Především velké turnaje jako v červnu Evropské hry nebo mistrovství světa, a pak uvidíme, jak si povedeme. Ale jak je vidět, tak v šermu, ale i v jiných sportech je možné cokoliv. Doufám, že to bude v náš prospěch.