Slavné sportovní mámy: kdo se také dokázal vrátit po porodu?

Sportovní svět se zájmem sleduje návrat dvojnásobné wimbledonské vítězky Petry Kvitové k tenisu po mateřské pauze. Jedna z nejoblíbenějších hráček na okruhu WTA se na kurt při velkých turnajích postavila jenom necelých osm měsíců po loňském narození syna Petra, a přestože je samozřejmé, že vrátit se k někdejším špičkovým výkonům není jen tak, už jen za svoji kuráž sklízí uznání a obdiv.

Česká lvice si comebackem dala také dárek k pětatřicátým narozeninám, které v březnu slaví. Není zdaleka první špičkovou sportovkyní, která se dokázala po založení rodiny vrátit k profesionální kariéře. Některé legendy historie světového sportu dokonce zažily až s kočárkem po boku největší úspěchy kariéry a jistě i ony mohou sloužit Kvitové jako motivace.

Kateřina Neumannová: zlato po narození dcery

Mezi českými fanoušky rozhodně nejdojemnější příběh úspěšné sportující maminky. Snad každý si vybaví scénu z olympiády v Turíně v roce 2006, kde si šťastná Kateřina Neumannová doběhla pro vytoužené zlato a tehdy dvouletá dcera Lucie jí přiběhla v ústrety. „Ta chvíle byla absolutní euforií. Všechno do sebe zapadlo, propojil se v ní celý můj svět, mé osobní i sportovní štěstí. Také proto je ta fotka pro mě fyzicky cennější než medaile,“ vyprávěla Neumannová po letech. Už dlouho před mateřstvím byla jednou z nejlepších běžkyň na lyžích světa, jenom olympijské medaile měla čtyři. V Turíně celý svůj příběh korunovala a dcera Lucie byla toho celého velkou součástí.

Barbora Špotáková: medaile se dvěma syny

Výtečná oštěpařka do sportovního kolotoče po porodech vracela dokonce dvakrát. Prvního syna Janka přivedla na svět v roce 2013, když už byla dvojnásobnou olympijskou vítězkou a dalo by se říct, že největší sny měla splněné. O to uvolněněji mohla rodačka z Jablonce nad Nisou a milovnice Tří sester házet oštěpem. Když byl Jankovi rok, dokázala vybojovat titul mistryně Evropy, v roce 2017 se stala dokonce mistryní světa. Druhý syn Darek se jí narodil o rok později a ani to pro nezdolnou sympaťačku neznamenalo konec kariéry na té nejvyšší světové úrovni. Jako dvojnásobná máma se Špotáková vrátila na olympiádu, získala bronz na ME a třikrát vyhrála mistrovství republiky.

Tenisové královny

Absolutní tenisová legenda Serena Williamsová vyhrála Australian Open v roce 2017 nejen jako nejstarší vítězka grandslamové dvouhry v open éře, tedy ve věku pětatřiceti let, ale už jako budoucí máma v září narozené dcery Alexis Olympie. Sveřepou Američanku nezastavily ani komplikace při porodu, po nichž musela zůstat šest týdnů v klidu na lůžku. Dceři k postýlce přinesla trofeje za tři finálové účasti na grandslamech (všechny v roce 2019) i ceny prestižních magazínů pro ženu desetiletí (The Independent) nebo sportovce desetiletí (Sky Sport). Svůj poslední turnaj ve dvouhře vyhrála Serena Williamsová v roce 2020, nyní už je dvojnásobnou matkou.

Tenis je svědkem návratů hráček po mateřské pauze poměrně často. Tento příběh mimo jiné napsaly Barbora Strýcová, Viktoria Azarenková nebo Justine Heninová, jíž byla předobrazem pro comeback jiná šampionka a belgická krajanka Kim Clijstersová. Tato bývalá světová jednička se vracela na kurty dvakrát, po porodu se jí povedlo vyhrát dvakrát US Open, jednou Australian Open a Turnaj mistryň a patřit do elitní desítky světového žebříčku. S prvorozenou dcerou na okruhu WTA figurovala dlouhé čtyři roky, následovaly další dva přírůstky do rodiny a snaha o další přepis sportovní historie v šestatřiceti letech, který ale ukončila covidová pandemie a rušení turnajů. I tak si trojnásobná máma Clijstersová zahrála na velkém turnaji v Dubaji a na US Open. Výhru si už nepřipsala.

Atletická hvězdná máma Allyson Felixová

Vynikající americká sprinterka je nejen dvanáctinásobnou mistryní světa a jednou z nejúspěšnějších žen v historii atletiky, ale také velkou bojovnicí. Dceru Camryn musela v roce 2018 na svět přivést kvůli porodním komplikacím předčasně a strávit s ní čas na jednotce intenzivní péče. „V té chvíli jsem se starala jedině o to, aby moje dcera byla v pořádku. Nezajímalo mě, jestli ještě někdy budu běhat. Jen jsem se modlila, aby byla OK,“ vyznala se tehdy třiatřicetiletá žena.

O tři roky později se představila na své páté olympiádě, do té doby stihla ziskem dvanácté zlaté medaile ze světového šampionátu zlomit tehdejší maximum Usaina Bolta. V roce 2024 porodila syna a až to zřejmě definitivně ukončilo její strhující kariéru. V Paříži 2024 chyběla držitelka jedenácti olympijských medailí na největší akci světa pod pěti kruhy po rovných dvaceti letech.

Uspět lze po porodu i v kolektivním sportu

Výborná basketbalistka prokázala, že se na nejvyšší úroveň dá vrátit i v kolektivním sportu, kde není možné přizpůsobit trénink jen sobě. Pod dívčím jménem Elhotová patřila rodačka z Prahy do úspěšné reprezentační generace, které se podařilo vybojovat historické stříbro na mistrovství světa 2010 v Karlových Varech.

Kariéru kvůli těhotenství přerušila v roce 2016, což jí zabránilo ve startu v zámořské WNBA. Na palubovky se vrátila necelý rok po porodu jako kapitánka národního týmu na domácím evropském šampionátu, čtyřikrát se po mateřské pauze stala nejlepší českou basketbalistkou roku, nadále s USK Praha vyhrávala domácí ligu. Nebyla sama, kdo vzal míč po narození dítěte opět do rukou; další vynikající hráčkou, jíž se podařil comeback pod bezedné koše, byla v minulosti i Hana Horáková, platná v dresu brněnských Žabin.

Šelmám pomohly hrající mámy k extraligovému titulu

Ojedinělým projektem se pyšní extraligový volejbalový klub Šelmy Brno. V roce 2018 ho manažer Martin Gerža založil už přímo s myšlenkou, že v něm přivítá zkušené hráčky, jimž se ani po mateřské pauze nechtělo vzdát sportu. K vznikajícímu oddílu rovnou přidal silný charitativní podtext, spolupráci s dětským Klokánkem či organizacemi pro seniory.

U nás je to skutečně o tom, že nás volejbal baví a naplňuje.

Za Šelmy velmi často hrají bývalé reprezentantky, jejichž rodinnému životu je uzpůsoben tréninkový režim; na hřiště se chodí jen několikrát týdně, přípravu naopak doplňuje společná jóga nebo pilates a další aktivity. V klubovně to nezřídka vypadá jako v dětském koutku, vládne pohoda. Veteránky tak nejsou přesycené volejbalem, mohou se věnovat svým zaměstnáním a osobnímu životu a na hřišti tvoří partu, táhnoucí za jeden provaz. „U nás je to skutečně o tom, že nás volejbal baví a naplňuje. Jakmile by to tak nebylo, nemusely bychom ho hrát vůbec,“ líčila třeba loni kapitánka Ivona Marková.

A aby nedošlo k mýlce – Šelmy jsou úspěšné i sportovně. V jejich středu září Pavla Šmídová, rozená Vincourová, vyhlášená loni nejlepší hráčkou soutěže. Za poslední dvě sezony se v extralize vždy dostaly do finále a loni vyhrály titul. Sestava Šelem se pravidelně obměňuje, z velké části proto, jak opory týmu odcházejí na další mateřské pauzy nebo přicházejí nové hrající mámy, milující vedle svých rodin i volejbal.