Z účtárny do loděnice. Komise rovných příležitostí ve sportu ocenila trenérku Kratochvílovou

Rok 2024 byl pro ni, coby trenérku mladých nadějí, úspěšný. Vždyť například Valentýna Kočířová zazářila na mistrovství Evropy juniorů ve vodním slalomu, odkud si přivezla zlatou medaili, a na mistrovství světa vybojovala bronz. Magdaléna Malá zase excelovala na evropském šampionátu juniorů ve sjezdu, kde získala zlato a bronz v individuálních závodech a k tomu přidala dva týmové tituly. „A ještě Filip Kutín byl druhý ve sjezdu na C1. Celkem mám 12 svěřenců,“ říká Michaela Kratochvílová, trenérka z klubu SK UP Olomouc.

Díky své dlouholeté a úspěšné práci nyní získala prestižní ocenění Profesionální trenérka 2024, které jí udělila Komise rovných příležitostí ve sportu Českého olympijského výboru. „Za profesionální trenérku se nepovažuji, protože mám jiné občanské zaměstnání, ale tréninku mládeže věnuju veškerý svůj volný čas,“ líčí Kratochvílová. „Vrací mi to nadšení dětí. Když přijdu do loděnice a zrovna se mi třeba nechce, tak ta jejich energie mi to dává zpátky.“

Maminku dvou synů dovedl k trénování manžel Jiří Kratochvíl, dlouholetý šéftrenér juniorské reprezentace vodního slalomu a sjezdu na divoké vodě. „A také synové, byli jsme u jejich prvních vodáckých krůčků. Mí životní chlapi můžou za to, že jsem u vody zůstala a věnuju se i dalším dětem.“

Mezi účtárnou a loděnicí

Synům se však více věnovat nechtěla. „Oba trénovali s manželem, protože v rodině ta kritika, ač se člověk snaží být objektivní, tak ne vždy je pochopena,“ myslí si Kratochvílová. „Vzala jsem si jinou skupinu. Kluci s manželem fungovali skvěle.“

Dnes už mají medaile z juniorského mistroství světa a světového šampionátu do 23 let. Ale měli vůbec ve vodáckém klanu šanci vyzkoušet jiné sporty? „Jo jo, to rozhodně měli, mladší syn často říkal, že mu náš životní styl nevyhovuje,“ směje se mistryně světa v raftování. „Umějí skoro všechny sporty, dokonce zkoušeli florbal, mladší i šerm. K tomu dělali keramiku, dřevořezbu. A tím, že měli kanoistiku jako přirozenou součást volného času, tak to bylo v pohodě. Z loňského roku mají z mistroství světa společnou medaili z hlídek.“

Kratochvílová pracuje firmě Lesaffre Česko jako účetní, po práci běží do loděnice. U vody tráví veškeré prodloužené víkendy, volné dny i dny určené na dovolenou. „Už to tak dělám přes dvacet let. Ale tím, že jsem zaměstnaná, narážím občas na limity. Třeba teď mám svěřence na reprezentačních soustředěních, kde s nimi nemůžu být,“ vysvětluje.

Mezinárodní rozhodčí

Nic by ale neměnila. „Voda…ten sport, to je prostě výzva. Navíc je člověk v přírodě.“

Kromě samotné práce s mladými sportovci se Michaela Kratochvílová aktivně angažuje v rozvoji kanoistiky i na mezinárodní úrovni. Je členkou technické komise slalomu při Evropské kanoistické asociaci, kde pomáhá utvářet budoucnost tohoto sportu. „Jsem také mezinárodní rozhodčí vodního slalomu, a zúčastňuji se evropských a světových šampionátů na seniorské úrovni,“ doplňuje.