Zklamání v Antverpách. Tehdy jsme měli nejhorší nástupovou olympijskou kolekci

Antverpy rok 1920. Poprvé v dějinách jsme se účastnili olympijských her jako samostatný Československý stát. Jenže místo ukázkové reprezentace nově vzniklého státu došlo v Belgii k pravému opaku. Co se tehdy stalo, popsal první předseda a zakladatel Československého olympijského výboru Jiří Stanislav Guth-Jarkovský.

Na kalendáři stálo datum sobota 14. srpna 1920. Za přítomnosti belgického krále Alberta I. se konalo slavnostní uvítání národů na olympijském stadionu. Každá výprava, v čele se svou vlajkou, vstoupila za zvuku hudby hlavní branou do stadionu, obešla kolem královské tribuny celý vnitřní obvod stadionu a zabočila kolmo proti hlavní tribuně.

Šlo se podle abecedy. První byli Australané a na konec Čechoslovaci (ve francouzštině Tchecoslovaques). „Byla to nádherná podívaná. Indové v pestrých hedvábných turbanech, Egypťané v červených fezech, Francouzové v malebných trikotech. Některé skupiny šly oblečeny v dresech a vše hýřilo jasnými barvami a poutalo svou pestrostí,“ vzpomínal na slavnostní zahájení Guth-Jarkovský, kterého ale zklamala československá výprava.

Představujeme-li se celému světu, máme se lépe starati o svůj zevnějšek.

„Jen ta česká skupina byla, nechci říci chudičká, ale nepoutající. Každý v civilním obleku, v jakém přijel. Jediný společný znak byla tmavě modra čepice. Tu měl každý. Ale ty čepice byly tak nevzhledné, že každý v nich vypadal, odpusťte mé upřímnosti, jako nějaký šafář,“ povzdechl si předseda ČSOV.

„Nejsem pro marnivost, ale jsem toho náhledu, že představujeme-li se celému světu, máme se lépe starati o svůj zevnějšek. Snaha líbiti se je zde na místě. Litovali jsme všichni, že nepřišli Sokolove, ti by to byli jistě svým malebným krojem vyšperkovali,“ konstatoval Guth-Jarkovský a připomněl, že naši reprezentanti často nastupovali na sportoviště bez tehdy nové československé vlajky. „Nikdo nevěděl, kdo to přišel, poněvadž náčelník neuznal za vhodné uvésti skupinu státní vlajkou, jako činily národové ostatní,“ upozornil předseda ČSOV.

Celkově se šetřilo s československou výzdobou. Na škole, kde byli naši sportovci ubytováni, nebyl jediný český nápis nebo vlaječka. Až po čase, když už na okolních budovách byly vyvěšeny vlajky, se rozhoupala i československá výprava. „Ale co jsme na to potřebovali času! A nebýt popudu zvenčí, nebyla by tam visela snad vůbec. A pak si stěžujeme a naříkáme, že nás cizina ignoruje. Musíme se sami trochu rozhoupat,“ upozornil Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, který byl kromě předsedou ČSOV i ceremoniářem prezidenta T. G. Masaryka.

Za více jak 100 let od Antverp se hodně změnilo. Nyní Český olympijský výbor dbá na to, aby nástupová kolekce co nejlépe reprezentovala Českou republiku. Od ZOH ve Vancouveru 2010 čeští olympionici oblékají kolekce od společnosti ALPINE PRO a pokaždé zaujmeme svět.

Více o VII. olympijských hrách se můžete dozvědět v knihe "Antverpy 1920: Poprvé na olympijských hrách pod československou vlajkou", kterou si můžete vypůjčit v Olympijském studijním a informačním centru ČOV.