Před čtyřmi lety bronz, a teď? Pro biatlonistku Vítkovou je všechno nové

Před čtyřmi lety jí v cíli biatlonového sprintu běžela hlavou jediná myšlenka. A právě ta se jí jako první vybaví, když vyslovíte - olympijské hry v Pchjongčchangu 2018. „Vzpomenu si na to nekonečné čekání v cílovém prostoru a na nervy, jestli z toho bude medaile nebo ne,“ prozrazuje nakonec bronzová Veronika Vítková, toho času na mateřské s dcerou Eliškou.

Jste na mateřské dovolené. Jak moc je to vlastně „dovolená“?
Takto bych to úplně nenazývala. (smích). Často mívám dny docela náročné, obzvlášť, když Eliška už chodí a přes den toho moc nenaspí. Člověk musí člověk být neustále ve střehu.

Občas ale svým fanouškům na sociálních sítích nabídnete fotky z vyjížďky na běžkách. Jak často si takový výlet dopřejete?
Abych pravdu řekla, na běžkách jsem byla zatím asi šestkrát. A to jen v případě, že je Mára (partner Marek Lejsek) doma, on vezme kočár a vyrazíme na společný výlet. Já kočár netahám, mám problémy sama se sebou. (smích). Nebo jsem využila situace, když jsme byly s Eliškou v Jilemnici. Babička s dědou pohlídali a já jsem se ségrou mohla vyrazit na chvilku se hejbnout.

Je něco, co vás na mateřství překvapilo?
Asi úplně ne. Pro mě je vše nové, užívám si každou chvilku s malou.

Někteří vrcholoví sportovci pro své děti to stejné nechtějí. Co vy, umíte si představit, že vaše dcera bude jednou vrcholovou sportovkyní?
Tohle bude na Elišce. Budeme ji rozhodně podporovat v tom, aby dělala to, co ji bude bavit. V rámci našich možností jí pomůžeme.

Váš partner Marek Lejsek, který dříve působil coby biatlonový kouč, nyní pomáhá se servisem v týmu snowboardcrossařky Eva Samkové. Vám ten sportovní kolotoč nechybí?
Biatlonový kolotoč mi nechybí, bylo toho dost. Jsem teď ráda za tuto změnu. (úsměv)

Jak moc sledujete, jak si vede současný biatlonový tým?
Když je čas, závody sleduju, ale ne vždy to vyjde. Program kvůli tomu nepřizpůsobujeme.

Vracejí se vám před olympiádou vzpomínky?
Zatím úplně ne, ale věřím, že až se začne závodit, tak to přijde.