Nezlomní olympionici: Budovat sílu! Krpálek dře na zahradě

Těšil se letos na dva vrcholy. Judista Lukáš Krpálek měl v květnu před domácím publikem startovat na mistrovství Evropy a v létě chtěl znovu z olympijských her přivézt zlato. Světová pandemie mu ale plány odložila. Přesto na sobě tvrdě pracuje. Doma na zahradě si totiž vytvořil malé fitness centrum. „Chci být stoprocentně připravený. Každý den pro to dělám maximum a čekám, až se bude zase závodit.“

Svět se kvůli koronaviru skoro zastavil, ale Lukáš Krpálek jede stále na plný výkon. „Když se zavřely posilovny a tělocvičny, mohl jsem trénovat jedině doma. Uzpůsobil jsem si to tak, abych doma mohl mít co nejlepší tréninky. Navozil jsem si posilovací stroje z fitness centra. Mám tak absolutně super podmínky,“ říká olympijský vítěz z Ria.

   

Psychicky je to ale pro vrcholové sportovce velice složité období. „Je těžké se na něco připravovat a nevědět na co. Nevím, kdy se všechno spustí, a budeme moci naskočit do závodů. Obrovskou motivací pro mě je, že v listopadu by se mělo konat mistrovství Evropy v Praze v O2 aréně. Je to pro mě obrovský sen, prát se na tak velké akci, které se koná u nás v České republice.“

Nikdo nyní přesně nemůže říci, kdy se bude moci znovu závodit. Krpálek ale nepolevuje a připravuje se na chvíli, kdy bude moci zase naskočit na tatami a poměřit sílu se soupeři. „Chci na to být stoprocentně připravený. Každý den pro to dělám maximum. Sice nejde trénovat v tělocvičnách, ale zlepšuji se v jiných věcech. Buduji sílu, abych na ni mohl zakládat,“ prozrazuje Krpálek, který se nejvíce těší na chvíli, až se bude moci znovu obléknout do své pracovní uniformy.

„Až si obléknu kimono, a budu v něm moci trénovat a poprat se. Na to se těším. Bojím se toho, že ty dva měsíce jsou pro mě obrovský výpadek. Návrat na žíněnku tak bude náročný, všichni to máme ale dost podobné. Musíme se s tím poprat.“

Kromě trénování zvládl nejlepší český judista doma sám postavit zahradní přístřešek a provádět úpravy na baráku. Čas si najde i na manželku Evu a obě děti. „Je to obrovská změna. Dost času trávím v zahraničí na kempech či závodech. Hodně cestuji i po Česku a doma tolik nejsem. Můžu tak trávit alespoň víc času s rodinou. Když se vrátím z nějaké dlouhé cesty, tak jsou děti zase úplně jiné. Rostou před očima a teď si je mohu užít. V tomhle je to fajn.“

Když Krpálek trénuje, tak kolem něj na zahradě běhají právě syn Antonín a dcerka Mariana. Jen po očku sledují, jak na sobě táta dře, přestože olympijské hry v Tokiu se o rok posunuly. „Věřím, že za rok bude vše v pořádku a hry se uskuteční. Nyní jde o zdraví lidí, a to je přednější než sport."