Dvě česká „ucha“ v olympijském curlingu aneb Jak je nikdy neuvidíte

Svou profesi bankovních úředníků nezapřou, vyzařuje totiž i z jejich řeči. „Snažíme řešit poměr „riziko a výnos“ z té diskuze,“ odpoví se smíchem Zuzana Paulová na otázku, zda se svým mužem Tomášem při curlingovém klání dohaduje. Manžele Paulovi se jako historicky první čeští curleři probojovali na olympijské hry. V Pekingu se představí v soutěži smíšených dvojic.

„Máme stanovená pravidla, která se snažíme dodržovat. Rodinný život vůbec nepatří na led, všechno zůstává doma. A když se neshodneme na ledě, máme nějaké pracovní postupy, jak situaci vyřešit,“ říká ještě Zuzana a Tomáš ji doplňuje: „My se skoro vůbec nehádáme, ani doma ani na ledě. Občas máme jen vyhrocenější výměnu názorů na to, co budeme hrát."

A když přece jen v jejich komunikaci jistá disharmonie zavládne?

„Občas tam naštvání během zápasu určitě nastává, třeba když někdo z nás zkazí jednoduchý kámen a kvůli tomu prohrajeme. Většinou je ale člověk víc naštvaný sám na sebe. Máme už nějaké vzorce, jak se s tím vyrovnat," popisuje Tomáš. „Vždycky, když mě uvidíte, že se jdu někam za dráhu napít, znamená to, že jsem něco hrozně pohnojil. Naučili jsme se, jak spolu fungovat.“

Jsem zvědavá, jak nás sportovci přijmou, protože to jsou všechno profesionálové, kteří jdou za svým cílem. A pak přijdeme my, taková dvě ucha.

Při srovnatelných situacích, ale odlišných názorech vybírá ten, kdo jde zrovna házet. „Takhle zní strašně idylicky, ale úplně není. Umíme rozdělit turnaj do dvou částí – základní část a play off. V základní části jsme schopní řešit něco trošku vyhroceněji, protože víme, že to je prostor si něco zkoušet, něco zlepšovat,“ odtajňuje Zuzana. „Ale jakmile přijde play off, tam už nás neuvidíte se hádat. Víme, že tam už nic moc nezlepšíme. Je to jenom o tom vědět co a jak.“

Právě Paulovi, kteří se premiérovou účastí na olympijských hrách zapsali do historie českého curlingu, přitom reprezentují Česko se statusem - amatéři. „Těším se na ostatní sportovce. Jsem zvědavá, jak nás přijmou, protože to jsou všechno profesionálové, kteří jdou za svým cílem. A pak přijdeme my, taková dvě ucha,“ uvažovala Zuzana před odletem.

Jaké to je být na malou chvilku profesionálem si vyzkoušeli s korejským týmem, od kterého získali pozvání. „Od té doby jsem začala tyhle sportovce strašně obdivovat. Asi bych to nedala,“ míní Zuzana. „Je skvělé, že člověk má dva světy, které může oddělovat, že si mentálně pomáhá v obou. Na curlingu si říkám: noo nejde o život, v práci je to složitější. Potom jdu do práce a říkám: nejde o život, v curlingu je to důležitější.“

Ambice hodné profesionálů však rozhodně mají. „Určitě nejedeme jenom na výlet. Na mistrovství světa jsme skončili sedmí, kdybychom obhájili pozici, nebyl by to propadák,“ ujišťuje Tomáš. „Pokukujeme ale směrem k play off, což jsou první čtyři. Pak už bude záležet na aktuální formě. Chceme ukázat český curling v tom nejlepším světle.“