BEZ HRANIC: Jak si Češka šla za svým olympijským snem
Do České republiky se podívá jednou za dva měsíce, ale domů na Moravu má občas cestu jen po čtvrt roce. Aktuálně nejlepší čeká stolní tenistka Hana Matelová žije už čtvrtým rokem v německém Düsseldorfu, kde trénuje a donedávna tam hrála i místní ligu. To vše kvůli snu podívat se na olympiádu. Představujeme nový seriál Bez hranic, kde vás seznámíme se sportovci, kteří kvůli kariéře obětovali domácí zázemí.
Když byla ještě v Praze, na tréninku často hrála proti mužům. Potřebovala výzvu a silnější soupeře. Mezi ženami jich bylo málo.
„U nás je ten problém, že nejlepší Češky hrají různě po republice nebo v zahraničí. Nejsou spolu v klubu. S klukama to bylo fajn, ale ženský tenis je přeci jen trochu jiný. Potřebovala jsem ho víc dostat pod kůži,“ popisuje Matelová.
Stejně to mají i ostatní krajanky. Třeba Iveta Vacenovská, která se kvalifikovala už na Hry v Londýně, působí v Rakousku. Renata Štrbíková zase v Itálii. Všechny společně dosáhly před třemi lety na bronz z Evropských her v Baku v soutěži družstev.
Matelová se do Německa přestěhovala v říjnu roku 2015, necelý rok před olympiádou v Riu. Účast pod pěti kruhy byl jejím velkým snem. Cítila, že k jeho splnění potřebuje lepší zázemí a kvalitní soupeřky.
Düsseldorf jí doporučila deblová parťačka ze Slovenska, která v Německu už působila. Hance pomohla zařídit základní věci a ze spoluhráček se na čas staly i spolubydlící.
„Teď už se odstěhovala, takže bydlím v bytě s další Češkou a jednou holkou z Francie. Už jsem si zvykla. Začátek byl těžký, ale jakmile jsem si zařídila bydlení a další ostatní důležité věci, tak už to bylo v pohodě,“ líčí.
První měsíce měla ambice naučit se německy, ale sešlo z nich. Německy rozumí, základy řekne. S praktických důvodů ale upřednostnila angličtinu.
„S holkama stejně komunikujeme anglicky, v tom jsem se dost zlepšila. Okolo Düsseldorfu je i velká komunita Čechů a Slováků, takže se i hodně namluvím česky. Chodíme na večeře a podobně. Mám občas pocit, jak kdybych byla v Praze.“
Německo patří mezi nejlepší země ve stolním tenise v Evropě. Mužský klub z Düsseldorfu vyhrál několikrát Ligu mistrů, ten ženský se dostal do čtvrtfinále a s pomocí Matelové skončil druhý v tamní bundeslize.
„V Německu bylo i mistrovství světa v roce 2015, které mělo největší návštěvnost v historii. Diváků celkově chodí dost, stolní tenis je baví. Je na zcela jiné úrovni než v Česku.“
Bundesligu nedávno vyměnila za ligu ve Francii, kam z Düsseldorfu jezdí vlakem nebo autem. Na několikahodinové cesty je zvyklá. „Bylo to stejné i v Česku. Taky nejste z Moravy na druhé straně republiky za půl hodiny.“
A mimochodem, svůj olympijský sen si účastí pod pěti kruhy v Riu splnila. Dalším cílem je olympiáda v Tokiu příští rok. Z Německa se do té doby odstěhovat neplánuje.
„Zvykla jsem si. Můj pinec i život je na trochu jiném levelu. V Německu jsem se naučila vnímat odlišné herní styly. Jsem pyšná, že jsem tenhle krok udělala.“
Dotazník Hany Matelové:
Co mě v Německu překvapilo?
Překvapila jsem hlavně sama sebe, že jsem se tak rychle dokázala adaptovat na nový život, což se na mně projevilo i herně. Mám kolem sebe skvělou partu lidi, které mě v těžkých chvílích umí podržet.
Co mám ráda?
Tréninkové prostředí, města, atmosféru. Mám tam svoje oblíbené kavárny a restuarace. Občas se i těším na svoji postel a klid.
Co nemusím?
Trénuji s německou reprezentací, takže se občas trénink podřizuje jejich zájmu. Je to logické, na druhou stranu by se z toho pro nás cizince dalo určitě vytěžit víc.
Máte tip na další sportovní příběh? Znáte české sportovce, kteří jsou úspěšní v zahraničí? Napište nám na [email protected].
Takhle spolu Hanka a její slovenská parťačka Bára válí ve čtyřhře. Mrkněte.