Zdroj: Národní muzeum

Podívejte se na fotografii z roku 1930 a popište, co zachycuje?

Formulujte hypotézu:
Co podle vás mohly být Ženské světové hry?

V čem se podobají a v čem se liší plaketa a plakát?

Zaměřte se na konkrétní prvky: způsob zobrazení těla, symbol ratolesti, národní symboly, nápisy.

Plaketa Ženských světových her v Praze 1930,
Zdroj: Národní muzeum

Plakát Olympijských her v Amsterdamu 1928,
Zdroj: theolympicdesign.com

Co nám může srovnání plakátu a plakety říci o záměru pořadatelů Ženských světových her?

Jak se vyvíjel počet ženských účastnic OH?

Můžete využít i symboly a hodnoty, které jste analyzovali již na plakátu.

  • Vyznačte v grafu rok konání Ženských světových her v Praze.
  • Jaké mohly být důvody pro nízkou účast žen v počátcích moderních OH?
  • Co naopak mohlo vést k jejich postupné vyšší účasti?

Reflexe

Co vedlo k tomu, že byly uspořádány Ženské světové hry?

Čím mohly ženské hry přispět ke zvýšení počtu žen ve sportu?

Doplňující otázky:

Jaké typy aktivit jsou/byly podle vás nejúčinnější pro prosazení vyšší účasti žen na OH?

Jakých profesí, kromě samotných sportovkyň, se může snaha o větší začlenění týkat?

Rozšiřující aktivita

Vraťte se ke grafu a doplňte do něj následující události.

  • 1900 Na hrách v Paříži v roce 1900 závodilo 22 žen z celkového počtu 997 účastníků. Ženy soutěžily v pěti sportech: tenise, kroketu, plachtění, jezdectví a golfu.
  • 1981 Flor Isava Fonseca a Pirjo Häggman byly prvními ženami doplněnými do Mezinárodního olympijského výboru.
  • 1984 Olympijská vesnice poprvé organizována podle výprav a nikoliv podle pohlaví.
  • 1991 Odmítnutí diskriminace na základě pohlaví přidáno do olympijské charty.
  • 1991 Všechny nové olympijské sporty musí mít jak mužský, tak ženský závod.