Honzíkova olympijská cesta. Zabystřan se zařadil mezi lyžařská esa

Posedával u svahu, mlha ho nechtěla na ledovec pustit. A tak tehdy prvňáček Jan Zabystřan vytáhl z batohu písanku a pod dohledem své maminky poctivě cvičil písmenka. Kolem deváté nakonec slunko ukázalo svou vlídnou tvář. Písanka zmizela v batohu a malý Honzík na sjezdovce. Od té doby uplynulo mnoho let, dnes šestadvacetiletý kluk ze severu Čech se díky své píli prosadil mezi dospěláckou elitou.

Nejprve v roce 2021 vybojoval na mistrovství světa v alpské kombinaci deváté místo. Nyní dosáhl kariérního maxima ve Světovém poháru. V Beaver Creeku zajel svým 11. místem životní výsledek ve sjezdu, o den později byl v super G dvanáctý. „Myslím, že mám ještě na víc. Jsem na správné cestě,“ řekl po úspěšném víkendu.

Ale popořádku...

Z malého Honzíka vyrostl Honza, který si prošlapal svou „Olympijskou cestu“. Dvakrát zvítězil v republikovém finále Odznaku všestrannosti, jenž je součástí Olympijského víceboje. „To mě hrozně bavilo, protože mi disciplíny šly. Naše škola v odznaku soutěžila, byli jsme skvělá parta,“ vzpomíná Zabystřan.

Třikrát startoval také na Olympiádě dětí a mládeže, coby junior se probojoval na Evropský olympijský festival mládeže, na Olympijské hry mládeže a v roce 2018 si vyzkoušel také atmosféru zimních olympijských her v Pchjongčchangu a poté i v Pekingu 2022. „Ze všech těch akcí mám skvělé zážitky a načerpal jsem mnoho zkušeností. Na velké olympiádě už jsem měl ponětí, co a jak bude fungovat, i když tou velikostí to bylo samozřejmě odlišné,“ líčí Zabystřan.

K lyžím ho přivedli rodiče. „Jezdili jsme na chatu na Klínovci,“ popisuje své začátky. „Zpočátku jsem jezdil i na prkně, ale nakonec jsem si vybral lyže. V mém věku nebylo tolik snowboardových závodů, musel jsem závodit se staršími kluky. Na lyžích jich bylo mnohem víc a byl jsem navíc úspěšnější.“

Kromě lyží a snowboardu však coby dítě zvládal taky hokej, gymnastiku nebo atletiku. „Jenže třeba hokej byl týmový sport. A já jsem měl hrozně rád, když jsem si ten pohár mohl odvézt domů a měl ho jenom já,“ směje se při pomyšlení, co také rozhodlo ve prospěch lyží. „Vždycky se mi líbilo, když jsem vyhrával.“

A vize do budoucích let? „Je dobré mít vysoké cíle, ale na výsledky netlačím. Mým hlavním cílem v sezoně je, abych byl lepší než tu předešlou,“ vysvětluje mladík, který získal na mistrovství světa juniorů v kategorii U18 dvě zlaté a dvě stříbrné medaile. „A když k tomu přijdou seniorské medaile... Budu jenom rád.“

A to se klidně může stát...