Zlatá medaile se blíží! Počkám si na ni, říká stříbrná taekwondistka Štolbová

Je vicemistryní světa i Evropy. A teď taekwondistka Petra Štolbová přidala další stříbrnou medaili – v kategorii do 62 kilogramů z Evropských her. „Zní to dobře. Sice jsem chtěla zlato, abych nepřidávala další stříbro do té mé sbírky, ale jsem spokojená,“ říkala jednadvacetiletá bojovnice, která se řídí heslem: Vše má svůj čas, dýchej a věř v proces.

S Belgičankou Sarah Chaari jste zápasila velmi vyrovnaně. O zlatu rozhodly až závěrečné sekundy. Můžete je popsat?

Ještě dvacet vteřin před koncem jsem vyhrávala – mám pocit, že o bod. Pak jsem dostala bod a bylo to na stejno. Dala mi ještě jeden a jak jsem se to snažila dohnat, tak už jsem si nabíhala. Dělala jsem, co to šlo, ale nabíhala jsem si na techniky a neměla jsem ruce tam, kde jsem je měla mít.

Jak hodnotíte celkově turnaj na Evropských hrách?

Super. Nejlépe jsem se cítila v semifinále a finále. Ty dva boje předtím byly takové pokulhávající, ze začátku mi to nesedlo, ale každým bojem jsem se dostávala víc a víc do flow a pak u to bylo dobrý.

Nahecovala vás i medaile Dominiky Hronové z předchozího dne?

Jo, jo. Jsme tady tým, stojíme při sobě. Když Domča udělala medaili, všichni jsme se z toho radovali. Namotivovala mě. Říkala jsem si: Tohle chci taky! Přijeli i lidi od nich z rodiny, podporovali nás. Je to jako rodina. Když slyšíte jejich hlas na tatami, povzbudí vás to.

Co vás nejvíc baví na taekwondu?

Asi všechno. Člověk se může nějakým způsobem odreagovat. Lidi, kteří v taekwondu jsou, jsou jako moje druhá rodina. Dokážeme se navzájem podporovat. Můžete pozorovat, jak se posouváte dopředu, jak se vaše tělo mění – silově, rychlostně, vytrvalostně. Pořád je, kam se posouvat.

Taekwondo je fyzicky náročné. Tušíte, kolik spálíte kalorií?

Při zápase nevím, ale za dva tréninky je to kolem 2500 kalorií.

Co všechno obnáší příprava?

Trénujeme dvakrát denně, pět dní v týdnu. O víkendu jezdíme dost často na zahraniční turnaje nebo všelijaké kempy v Nymburce, v zahraničí. Dopoledne děláme posilovnu a běháme, odpoledne máme trénink v chráničích a zabýváme se technikou.

Jak jste se k taekwondo dostala?

Jako malá už asi v první třídě. Přivedli mě k tomu rodiče. Nikdy jsem nebyla na balet. Mamka říkala, že na box se nemám dát, že to by nebylo úplně dobré. Tak jsem skončila u taekwonda.

Kam řadíte tento úspěch?

Bohužel k dalším stříbrným medailím z mistrovství světa a Evropy, ale jsem spokojená. Věřím, že přijde zlatá medaile, že už se blíží, počkám si na ni.

Taekwondo není na první pohled pro laika úplně čitelné. Co je potřeba pro medaili?

Je potřeba určitá síla. Vesty a helmy musíte trefit určitou silou ponožkami na nohách, ve kterých jsou senzory a sílu změří. Nemůžete to tedy jen štrejchnout, ale musíte dát ránu, která je počítaná na vaši váhovou kategorii. Jde tam hlavně o nohy. Devadesát procent je práce nohou, deset procent rukou. Pak jsou údery, které můžeme jen na tělo, nesmíme s nimi do obličeje.

Platí, že za nejvíc bodů jsou údery z otočky na tělo a na hlavu?

Je to tak. Za pět bodů je otočka na hlavu a za čtyři do vesty. Jinak je to jednoduchý kop do vesty za dva body, na hlavu za tři a jen rukama na vestu je to za dva body. Pak jsou tam ještě napomenutí za různé zakázané techniky – padání, držení, určité strkání z tatami.