Z vesnické olympiády pro zlato do Londýna aneb Když Svoboda předběhl ODM

Nemohl tam chybět, vždyť šerm je jednou z jeho nejoblíbenějších disciplín. „Je to skvělé! Aspoň se můžu podívat na nějakou disciplínu, kterou znám,“ usmíval se David Svoboda, olympijský vítěz v moderním pětiboji z Londýna 2012, když sledoval zápolení mladých kordistů na Olympiádě dětí a mládeže v Olomouckém kraji.

Sám jste neměl možnost projít touto „olympijskou průpravou“. Jak se vám tento projekt líbí?
Moc se mi líbí. Mám dvojče, a ještě jednoho staršího bráchu. Jako malí jsme si na chalupě v jižních Čechách, kam jsme jezdili na všechny prázdniny a víkendy, dělali takovou vesnickou olympiádu ve všelijakých disciplínách, které nás napadly. Soutěžit nás bavilo už od malička. Pro mladé sportovce je to první velká multisportovní událost.

Trénujete mladé moderní pětibojaře. Orientujete se i v mladých šermířích?
Moc ne, ale moji svěřenci v juniorské a mládežnické kategorii také soutěží. Jezdíme s nimi v rámci přípravy na šermířské závody, takže od vidění tu některé šermíře znám.

A roste v Česku pětibojařská naděje?
To teda jo! Zrovna včera moje svěřenkyně Lucka Hlaváčková spolu s Filipem Houškou vyhrála juniorské mistrovství Evropy ve smíšené štafetě, takže slavíme.

Co máte na práci trenéra nejradši?
Především mě baví. Člověk se za celou kariéru naučí spoustu věcí, musí být tak trochu „sobeček“, aby byl dobrý. Pak už jsem ani sám sebe neměl moc rád. Když jsem s tím skončil a mohl se začít věnovat ostatním a předávat dalším, co jsem se naučil, dostal jsem daleko lepší pocit. Dělá mi radost, že všechna ta dřina nebyla zbytečná.

A co je naopak nejtěžší? 
Práce s lidmi, ta je složitá. Všichni, kteří pracují s dětmi, vědí, jak je náročná. Bere vám sílu, ale zároveň vám ji vrací zpátky. Nejtěžší je se všemi dobře vyjít.

Máte pocit, že se vám to daří? 
Naštěstí ano. Musím to ale zaklepat, aby se mi to hned zítra nevymstilo. (smích).

Autor: Eliška Krátká, Lucie Rudolecká