Z Brazílie „táhl“ do Frýdku! Mistr Evropské unie v šachu Topenčík na ODM využil zkušenosti i z mistrovství světa
Příliš se nehýbe a nemluví. Přesto sportuje na světové úrovni. Ve svých čtrnácti letech patří Bruno Topenčík k nejvýraznějším českým šachovým talentům a aktuálně reprezentuje Středočeský kraj na zimní Olympiádě dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji. Na čtyřdenním turnaji na frýdeckém zámku se probojoval až na páté místo v kategorii U16 v praktickém šachu. Loni se mu podařilo zazářit na světové úrovni, kdy získal stříbro v řešitelských úlohách na mistrovství světa juniorů, a v roce 2022 zvítězil na mistrovství Evropské unie.
„Dvě partie jsem vyhrál, jednu prohrál a ostatní remizoval. Nejvíc mi dala zabrat ta poslední, která taky dopadla remízou,“ hodnotí Topenčík hru s vítězem turnaje, reprezentantem Zlínského kraje Bayarjavkhlanem Delgerdalaiem. Celý týden si ovšem užil, a nejvíce ho bavila závěrečná partie v bleskovém šachu čtyřčlenných družstev, která je dynamičtější a kratší než „klasická“ praktická partie. V této disciplíně skončil společně se svými středočeskými spoluhráči šestý.
Královskou hru začal hrát v osmi letech s tátou. Šachové disciplíny bral vážně a trénoval až čtyřikrát týdně. Postupně se dostal mezi juniorskou světovou elitu. Na turnaje se ovšem připravuje poměrně spontánně. „Vždycky se snažím přizpůsobit stylu hry soupeře, který si na začátku partie vypozoruju,“ vysvětluje svou taktiku v jediném sportu na ODM, ve kterém se nesmí nahlas fandit.
Topenčík překvapivě původně vůbec neměl v plánu letět do exotického Florianópolisu v Brazílii, kde se svými řešeními šachových úloh porazil konkurenty z celého světa. „Nejdřív jsem počítal s tím, že pojedu jen na evropský šampionát. Jenže z našeho šachového klubu se na mistrovství světa nikdo nehrnul. Tak jsem si řekl, že za zkoušku nic nedám,“ říká. „Byl to skvělý zážitek!“
Stříbro ze světového šampionátu je ale pro mladého hráče jen začátek. Chtěl by jít ve stopách svého idola, švédské šachové jedničky Magnuse Carlssona, a získat titul velmistra.
Autor: Marika Staňková