Vyměnila tenis za karate. Šáchová v něm našla oheň i rivalitu

Před závody si ráda pouští filmy o Rockym, i když její bojový sport je bezkontaktní. „Ale Rocky je můj oblíbenec, člověk se tam taky najde,“ říká karatistka Martina Šáchová. Dvacetiletá dívka soutěžila na Světových hrách v kategorii kumite nad 68 kilogramů.

Pátá žena z mistrovství světa však neměla čas na přípravu, o nominaci se dozvěděla jen pár dní před odletem. „Byla jsem v Chorvatsku na posledním turnaji do léta. V neděli jsem se vrátila domů a v úterý jsme letěli sem.“

Ve skupině se utkala se soupeřkami z USA, Španělska a Kazachstánu.  „Vystoupení hodnotím v podstatě kladně. Přestože jsem měla hodně těžké rozlosování, dala jsem do toho všechno, co jsem v sobě měla. Se Španělkou to bylo hodně dlouho nerozhodně, navíc taktické, a hlavně o trpělivosti. Ale všechny zápasy byly vyrovnané,“ hodnotí majitelka dvou bronzových medailí z mistrovství Evropy do 21 let.

Aktuálně žiju pro karate a neměla jsem prostor zabývat se tím, co by mě opravdu bavilo. Chci u studia zůstat, ale samozřejmě chci zůstat i u sportu.

Začínala s tenisem, jako doplňkový sport si přibrala karate. A nakonec zůstala u něj. Zlákal ji k němu kolektiv. „V tenisu jsem kolikrát trávila tréninky úplně sama. V karate trénujeme ve skupině, střídáme se ve dvojicích. Našla jsem v něm oheň, rivalitu,“ popisuje. A taky tradice, pokoru a přátelství, které k tomuto sportu patří.

 Před olympijskými hrami v Tokiu si ji jako tréninkovou partnerku vyžádala švýcarská olympionička. „Jezdíme na kempy do zahraničí. Pro nás Čechy je to nejvýhodnější, protože v sobě nemáme náturu rivalů. A taky emoce, které jsou v karate potřeba. Nedokážeme je tak snadno projevit, v zahraničí nám pomáhá je ze sebe dostat. A konkurence je úplně jinde.“

 

Touží se probít na olympijské hry, i když z programu pro Paříž 2024 karate vypadlo. „To, co si každý sportovec může nejvíc přát, je mít olympijskou medaili a nejlépe tu zlatou. Když jsem byla malá, byl to můj největší sen, ať už v tenise nebo právě v karate.“

Svůj čas dělí mezi sport a studia. Zakládá si na tom, že gymnáziem prošla se samými jedničkami. Včetně nedávné maturity. „Je to trochu chlouba. Na druhou stranu bych si to vytkla, protože to bylo trochu zbytečné. Ale mám takovou povahu a nebyla bych se sebou úplně spokojená, i když jsem si mohla ušetřit trochu nervů.“

Zatím zvažuje, co bude studovat dál. „Aktuálně žiju pro karate a neměla jsem prostor zabývat se tím, co by mě opravdu bavilo. Nechci se pouštět do něčeho, u čeho si nejsem úplně jistá. Chci u studia zůstat, ale samozřejmě chci zůstat i u sportu. Snad si vyberu to nejlepší pro obě strany.“

Co je kumite
Karatisté v této kategorii bojují proti sobě, používají chrániče nártů, holení, středu těla, rukou a zubů. „Je to bezkontaktní sport, nemělo by dojít k úrazu nebo vůbec ohrožení. Jde o to zasáhnout správnou plochu – na hlavě nebo na břiše – kopem nebo úderem, za splnění dalších podmínek. Vše musí být správně technicky provedené, ve správný čas, vzdálenosti a musí to být hlavně dynamické a přesvědčivé pro rozhodčí,“ popisuje Šáchová. Proto karatisté křičí. „Často jsou to právě emoce, které rozhodnou o tom, jestli to bod byl, nebo ne.“