Stříbrná tenistka Vondroušová prozradila tajemství úspěchu

Víra provází lidstvo od pradávna. A je jedno, zda se za ní skrývají olympijští bohové, církve nebo jste prostě uvěřili v sebe sama. „Tak nějak člověk v sobě musí věřit. Když jsem porazila Naomi (Ósakaovou), říkala jsem si, že jsem hrála dobře a že ještě můžu ukázat něco lepšího. Začala jsem věřit, že holky můžu porážet, ať je to kdokoliv,“ říká Markéta Vondroušová, stříbrná olympijská medailistka z Tokia.

Tlak před olympijským finále proti Švýcarce Belindě Bencicové chtěla ustát stůj co stůj. „Když chcete vyhrát, nesmíte zároveň na sebe moc tlačit,“ vysvětluje dvaadvacetiletá rodačka ze Sokolova. K tenisu ji přivedl ve čtyřech letech tatínek. „Bavil mě ze všech sportů nejvíc, tak jsem u něj zůstala. Líbí se mi, že si to můžu zkazit nebo vyhrát jenom sama.“

Její kariéra zatím připomíná horskou dráhu. Střídá roky, kdy se daří víc s těmi méně úspěšnými. „Mám to tak pořád. Třeba po finále French Open v roce 2019 jsem si na Wimbledonu udělala něco s rukou a musela jsem na operaci. Tým mě podržel, byli jsme spolu, i když jsem netrénovala. Je důležité mít takové lidi kolem sebe.“

Dennodenní dřina na kurtu jí pomáhá překonávat náročnější okamžiky tenisového života. „Myslím si, že poctivou prací se to vždycky zlomí. Když člověk věří v sebe, ale i tomu, že ten zápas, ten turnaj někdy přijde. Hlavně se nevzdávat a makat každý den co to jde.“

Vondroušová ušla svou olympijskou cestu. „Hrát na olympiádě byl vždycky můj sen. Byla jsem už na té dětské v Česku a poté i na Olympijských hrách mládeže v Číně. Už to pro mě byl ohromný zážitek,“ usmívá se milovnice palačinek a rapu. „Když dělám něco olympijsky, vybaví se má dřina a hrdost být tam za tu naši zemi. Jsem ráda, že se mi to povedlo.“

A nejen to! Vondroušová v náročných tokijských podmínkách splnila svůj cíl – přivézt medaili. „Hlavně jsem nechtěla hrát o bronz, protože brambora z olympiády je podle mě hrozná. Stát na stupních vítězů je fakt krásný. Budu odjíždět s nádhernými vzpomínkami. Mám moc ráda, když můžu reprezentovat Českou republiku. Pro mě je to super pocit.“