Příprava na slané vodě, zvykání na časový posun i vřelost místních. Rychlostní kanoisté vyzkoušeli trénink v Japonsku

Tréninkové podmínky pro olympijské hry v Tokiu 2020 i samotné dějiště v japonské metropoli obhlédli rychlostní kanoisté při aklimatizačním kempu v rámci projektu Top Team. „Na místě olympijské vesnice je staveniště, zatím to vůbec nevypadá, že by tam vesnice měla být. Je to v centru Tokia, za dvacet minut jsme byli na závodním kanále,” líčí kanoista Martin Fuksa. „Ten je v přístavu a také není znát, že by se tam měly jet olympijské závody. Žádná cílová věž, zázemí, nic. Zatím si to ještě nedokážu úplně představit. Snad se mi poštěstí to za tři roky omrknout znovu.“

Mistr světa na pětistovce se do Tokia vydal z tréninkového kempu v oblasti Kóči, kde tým rychlostních kanoistů strávil tři týdny. Vedle Martina Fuksy a jeho mladšího bratra Petra se zde připravovali medailisté ze čtyřkajaku Jakub Špicar, Daniel Havel, Jan Štěrba a Lukáš Trefil nebo kanoistka Jana Ježová. Kajakář Jakub Zavřel trénoval v Japonsku dokonce celý měsíc. Kanoisté i trenéři a fyzioterapeuti vyzkoušeli výborné tréninkové podmínky i zázemí, poznali vřelost místních obyvatel, kulturu, jídlo i okolí.

Trénovali na slané vodě, která je čeká i v Tokiu a jež vyžaduje oplachování lodí. „Má vyšší hustotu a záběr v ní je těžší, ale na to se dá tréninkem připravit,“ popisoval dvojnásobný olympijský medailista Jan Štěrba. Fuksa dodával: „Pro trénink je to jedině dobře, musíme používat větší sílu.“

Kanoisté se připravovali v krásných přírodních podmínkách i příjemném podnebí, teprve v závěru soustředění se ochladilo. „Ani jsem nečekal, že tam bude takové teplo,“ říkal Fuksa.

K výbornému zázemí patřilo nově vybudované plato na vodě, odpočívárna, posilovna i další sportoviště. „Měli jsme možnost využít i vybójkovanou trať. Jezdilo tam dost místních lodí, takže jsme si simulovali trénink ve vlnách, které se dají od olympijského kanálu očekávat,“ popsal Jan Štěrba. „Pro sportovce jsou v závěrečné přípravě důležité tři věci: Kvalitní spánek, strava a podmínky, za kterých se trénuje. To vše jsme si nanečisto zkoušeli. V období před olympiádou na to nebude čas, takže je potřeba to mít připravené, abychom věděli, do čeho jdeme.“

Jedním z cílů kempu v projektu Top Team, který podporují MŠMT a Sazka, také bylo vyzkoušet aklimatizaci. Vítěz letošního Světového poháru mezi kanoisty Martin Fuksa přestál celý let do Japonska bez spánku. „To mi pomohlo. Byl jsem tak hotovej a vyčerpanej, že jsem večer padl do postele a probudil se až ráno. Tím jsem si navykl na režim. Když jsme trénovali ráno, v Čechách byla noc. Tak to asi bude i na olympiádě, takže jsem si na to chtěl zvyknout.“ Pro Jana Štěrbu byla aklimatizace náročnější: „Trvalo mi sedm až deset dní, než jsem se přehodil.“

Rychlostní kanoisté také měli možnost poznat místní pohostinnost. „Když jsme přijeli z letiště, vítali nás nejen funkcionáři, ale i dvě třídy dětí a mávaly vlaječkami o sto šest. Bylo to docela veselé,“ líčí Štěrba. Kanoistka Jana Ježová si při setkání se starostou města Susaki, které leží v oblasti Kóči, zase vyzkoušela kompletní kimono. „Má asi pět vrstev, milion uzlů a šněrování, dalších tisíc součástí a nádhernou mašli na zádech. A vůbec se v něm nedá hýbat,“ popisovala.

Ježová si zatrénovala s japonskou kanoistkou Ayakou, která kvůli setkání ujela skoro 600 kilometrů. Kajakáři naopak povozili místní děti na čtyřkajaku. „Líbí se mi, že Japonci vypadají pořád pozitivně naladění. Pořád se vám klaní a usmívají se. Když něco potřebujete, hned se vám snaží pomoct,“ řekl Martin Fuksa. Jan Štěrba dodával: „Mile mě překvapilo, s jakou nehranou úctou se k sobě místní chovají. Nejlépe je to vidět na silnici. Nikdo na nikoho netroubí, provoz je plynulý. To bychom si odsud mohli přivézt.“