Odešel bronzový olympijský medailista ve veslování Jan Mrvík

Ve věku 84 let zesnul v sobotu 27. května Jan Mrvík, bronzový olympijský medailista ve veslování z Tokia 1964. V památném závodě tehdy československá osmiveslice závodila se soupeři s nepříjemným bočním větrem a do cíle dojeli veslaři za tmy.

V pražském Podolí, kde s rodiči bydlel, hrál otec pozemní hokej a matka českou házenou. Jan Mrvík si však díky nedaleké loděnici Slavoje Vyšehrad vybral veslování. Jezdil nepárové disciplíny, v reprezentačním dresu Československa usedal v 60. letech do posádky osmiveslice.

Poprvé na mistrovství světa 1962 v Luzernu, kde spolu s Richardem Novým doplnili bronzové olympioniky z Říma Jiřího Lundáka, Luďka Pojezného, Josefa Věntuse a kormidelníka Miroslava Koníčka. Na mistrovství Evropy 1963 v Kodani, které bylo pro Československo velice úspěšné, už stanula nová posádka osmy na stupních vítězů, když do cíle dojela třetí.

Bronzová medaile ozdobila československé veslaře i v závodě osmiveslic na XVIII. olympijských hrách v Tokiu. Finále osmiveslic s kormidelníky se už uskutečnilo skoro za tmy. Japonští pořadatelé se snažili osvětlit vodní hladinu dálkovými světly osobních aut. To však nestačilo. Nepomohly ani světlomety požárních vozů.

Nakonec alespoň trochu situaci zachránily světelné rakety vystřelované do tmy. Ve mdlém světle se daly rozeznat obrysy lodí. Československá osmiveslice, která nepatřila mezi medailové naděje, se probojovala na 3. místo a útočila dokonce i na stříbro.

Tokio 1964

Tokio 1964

Vzpomínky na Tokio 64: Bronzová osma zažila neuvěřitelný závod ve tmě!

1 Minuta čtení

1 Minuta čtení, 26. 04. 2021

„Než jsme dojeli do cíle, byla tma, takže až v cíli jsme uviděli, že jsme Němce dojížděli. Bohužel nedojeli. Vyhráli Američané, Němci byli druzí a my byli těsně za nimi,“ vzpomínal Jan Mrvík.

Mrvík se pak v sestavě osmy zúčastnil ještě mistrovství světa 1966, její výkon však stačil pouze na finálové umístění. Na domácích vodách šestkrát zvítězil v tradičním závodě osem o štít primátora Prahy, sedmkrát byl mistrem Československa. Po skončení závodnické kariéry zůstal veslování věrný. V letech 1967–76 byl nejprve trenérem reprezentačního týmu žen a poté v mateřském Slavoji Vyšehrad. Ve veslařském klubu Blesk působil rovněž jako funkcionář.