O společenském významu sportu

Přečtěte si esej místopředsedy Českého olympijského výboru Josefa Dovalila o společenském významu sportu.

Všeobecně se uznává, že sport je dnes nepřehlédnutelným a významným společenským a také ekonomickým jevem. Dotýká se bez ohledu na pohlaví, rasu, věk, zdravotní postižení, náboženství a víru, sexuální orientaci a společenské či ekonomické zázemí řady individuálních i společenských, výchovných a kulturních hodnot a přispívá k jejich naplnění. 

Nejvíce viditelný stal sport vrcholový. Jeho atraktivita, včetně pohledů do zákulisí, přitahuje pozornost milionů příznivců a zároveň i odpůrců na celém světě. Nicméně mediálně akcentovaným pohledem pouze na vrcholovou úroveň nemusí být sport jako celek vždy vnímán pozitivně (je mu přisuzována např. role při podněcování násilí, agresivity, podvádění, po­škozování zdraví) a veřejnost tímto pohledem posuzuje i ostatní úrovně  sportu, které mají z celospolečenského hlediska stejnou důležitost. Přes často umělé zviditelňování nelze zapomínat, že vrcholový a profesionální sport není jediným reprezentantem sportu. Sport zahrnuje širší spektrum hodnot, které se v souhrnu pokusíme představit. 

Sociální integrace, rovné příležitosti
Sport je lidskou činností, která se všeobecně těší velkému zájmu a která má zároveň obrovský potenciál je sdružovat a oslovovat, a to bez ohledu na věk či společenský původ. Významným způsobem tak posiluje hospodář­skou a společenskou soudržnost, pomáhá vytvá­řet integrovanější společnost včetně dosažení rovného postavení mužů a žen. Důležité je to zvláště u mladých lidí, lidí zdravotně postižených a lidí pocházejících ze zne­výhodněných poměrů. Sport vytváří pocit sounáležitosti a spoluúčasti - může být tudíž důležitým nástrojem integrace přistěhovalců.

Upevňování zdraví a kvalita života
Existuje dostatek důkazů, že nedostatek tělesné aktivity zvyšuje výskyt nadváhy, obezity a četných chronických one­mocnění (kardiovaskulární choroby a diabetes), které snižují kvalitu života, ohrožují život jednotlivců a zatěžují rozpočty zdravotnictví a hospodářství. Sport jako nástroj prevence a zdraví upevňující tělesné aktivita má dalekosáhlejší vliv než jakékoli jiné společenské hnutí.

Rekreace, obnova sil
Tělesný pohyb patří k základním faktorům aktivního odpočinku, který účinně kompenzuje pracovní vypětí a častou jednostrannost současného života, poznamenaného navíc nedostatkem pohybu.

I když primárně se jedná o zotavení po práci a udržování tělesné a duševní kondice prostřednictvím sportu, lze to považovat za vhodnou součást využívání volného času a doplněk životního stylu a v důsledku toho kultivaci tvořivých sil člověka. Také v tomto směru sport představuje individuálně i společensky prospěšnou činnost.

Aktivní občanství
Účast v týmu, zásady fair play, dodržování pravidel hry, respekt vůči ostatním, solidarita a dis­ciplína, jakož i pořádání amatérských sportů v rámci neziskových klubů, to vše posiluje aktivní občanství. Dobrovolnická práce ve sportovních organizacích skýtá mnoho příležitostí k neformálnímu vzdělávání. Sport rovněž nabízí mladým lidem atraktivní možnosti zapojení se do společnosti a může je pomoci odvést od delikvence. Společenské uplatnění ve sportu se projevuje veřejnou aktivitou (soutěže, trénink, slavnosti a další formy), která tvoří součást národních kultur. Sport patři také k aktivitám se značným potenciálem podpory  mezikulturního dialogu.

Výchova a vzdělání
Sport sehrává roli ve formální i neformální výchově a ve vzdělávání, tím napomáhá k posílení lidského kapitálu. Hodnoty, které sport zprostředkovává, přispívají k rozvoji vědomostí, dovedností, motivace, utváření osobnosti, odolnosti, formování charakteru, odpovědnosti, sebehodnocení, smyslu pro povinnost, vztahu k ostatním, houževnatosti, cílevědomosti, sebeovládání, připravenosti k osobnímu nasazení, překonávání překážek. Příznivě ovlivňuje fyzický i mentálnímu rozvoj dětí. Pomáhá učit se jistým pravidlům a respektovat rovné příležitosti, podporuje rozvoj schopnosti soustředění, schopnosti učit se a buduje sebedůvěru. V souhrnu se jedná o prvky socializace a morálky, tj. ovlivňování chování lidí ve vztahu k lidskému společenství.

Prožitek a seberealizace
Člověk musí obstarávat své životní potřeby, musí regenerovat své síly, ale může a postupně i musí ve volném čase (který do značné míry také určuje úroveň člověka) prožitkově obohacovat svůj svět. Tomu může sloužit i sport jako spontánní přitažlivá emocionálně nasycená činnost: trénink i soutěžení přinášejí uspokojení z pohybu, spolupráce, sociálního kontaktu, ze zdařilých pokusů, překonání překážek, z vítězství, popularita a společenské postavení. Sport je přitažlivý i divácky, ale divácký zážitek nemůže být a není zdaleka tak silný a nosný. Sport je jednou z oblastí, umožňující seberealizaci člověka podle jeho dispozic, přitom svět prožitků zde není pouze „konzumován“, ale i „produkován“.

Zdatnost
Sport je jako pohybová aktivita ve svých důsledcích také prostředkem tělesného rozvoje člověka, trénink má význam jako aktivní činitel zvyšování zdatnosti a výkonnosti. Výsledkem účasti je kromě jiného tělesný rozvoj, tedy aspekt, který je v moderním světě zanedbáván. Jeho ekonomický význam – ve smyslu pracovním a zdravotně preventivním je zřejmý.

Sportovní výkony
Ke sportu patří také zvláštní uznání mimořádných výkonů. Vysoká sportovní úroveň přesvědčuje z kulturního hlediska nejen sama sebou, ale chrání současně před provinční malostí. Proto také vysoké výkony ve sportu – stejně jako v hudbě, tanci, baletu nebo malířství – svým způsobem smysluplné a inspirativní, jsou výrazem dosahování lidských možností. Ve srovnání s jinými oblastmi života se tak děje výslovně pod kontrolou pevně stanovených pravidel. Ve sportu není dovoleno všechno, co by bylo možné, v rámci pravidel nemá ovšem sport hranic. A v tom je právě jeho zvláštní půvab, někdy i jeho nezměrnost, avšak zároveň i jeho autenticita. Pro diváky jsou výkony ve sportu dramatickým zážitkem, mají propagační význam zejména pro děti a mládež. Ve vystupování sportovců je současně skryt velký potenciál ovlivnění (pozitivní za předpokladu, že se prezentují nejen výsledky soutěží, ale i chováním a atmosférou nevybočující z uznávaných společenských norem).

Státní reprezentace, vlastenectví
Velké mezinárodní sportovní soutěže se stávají světovými, kontinentálními či regionálními společenskými událostmi. Sportovci jsou považováni za vyslance-reprezentanty svých zemí a jejich výkony dostávají vědomě či nevědomě další rozměr – součást zahraniční prezentace sportu, kultury a úrovně té které země. Současně směrem dovnitř bývají zdrojem národní hrdosti a vlastenectví.

Mezinárodní kontakty a podpora míru
Sportovní soutěže a kontakty na všech úrovních sportu mají potenciální váhu pro porozumění mezi jednotlivými národy a kulturami. Např. olympijské hnutí spojuje rozvoj sportu  s cílem podpořit mír prostřednictvím sportu a olympijských ideálů, podpořit přátelství a porozumění ve světě a zvláště vyzdvihnout starou řeckou tradici olympijského příměří. Sport může hrát roli v souvislosti s různými aspekty zahraničních vztahů jako položka v programech zahraniční pomoci a jako součást dialogu mezi part­nerskými zeměmi a v rámci veřejné diplomacie.

Ekonomický rozměr sportu
Sport se stal také dynamickým a rychle rostoucím hospodářským odvětvím. Může sloužit jako nástroj pro místní a regionální rozvoj, obnovu měst a pro rozvoj vesnic. Naznačují to dosavadní studie a analýzy vnitrostátních účtů, zisků z velkých sportovních akcí a nákladů způ­sobených tělesnou nečinností, včetně stárnutí obyvatelstva.

Sport je s ekonomikou propojen mnoha přímými i nepřímými vztahy. Ty působí obousměrně tak, že ekonomika vytváří pro rozvoj sportu příznivé podmínky a sport napomáhá rozvoji národní ekonomiky. Patří sem např.:

Organizace sportovních akcí 
Výstavba sportovních objektů a zařízení
Výroba zařízení pro sportovní objekty, výroba nářadí a náčiní
Obchod se sportovním zbožím
Služby (např. fitcentra, posilovny, organizované "školy" a kurzy pro děti, mládež i dospělé)  
Doprava sportovců a diváků
Cestovní ruch – sportovní turistika
Modernizace infrastruktury ve spojitosti se sportem
Mediální sféra.

Vše uvedené přirozeně neplatí stejně pro všechno, co souhrnně sportem označujeme. Vědomě je proto třeba sport odlišovat v jeho podstatě, smyslu, uvedených hodnotách podle věku, úrovně tělesných i jiných předpokladů a také zájmu i motivace sport rekreační, sport dětí a mládeže, sport výkonnostní, sport vrcholový, sport zdravotně postižených a případně i sport „divácký“.

Sport rekreační (dnes také Sport pro všechny) je široce rozšířený a přístupný, s širokým spektrem pohybových aktivit. Činnost soutěžní i nesoutěžní ve volném čase, spontánní, více nebo méně systematická, organizovaná (v rámci klubů, sdružení, různých zájmových organizací, placené služby) či neorganizovaná. Motivací a hodnotami jsou pohybové vyžití, zábava, sociální kontakt, udržení či zlepšení zdravotního i psychického stavu a kondice, soutěžní aspekt.

Pro sport dětí a mládeže není výkon výhradním a jediným cílem, akcentuje se všestrannost, vytváření trvalého vztahu ke sportu, osvojení etického kodexu. Může sehrát významnou roli v tělesném, duševním a sociálním vývoji. Žádoucí je široká účast sportovců, celá tato oblast může být pojímána i jako součást výchovně vzdělávacího systému.

Sport výkonnostní představuje zájmovou soutěžní činnost ve sportovních klubech. Vychází z individuálních podmínek, je organizovaný a má pravidelné soutěže v diferencovaných věkových a výkonnostních kategoriích řízené sportovními svazy. Aktivní sportovci sami hodnoty vytvářejí a jsou sami „spotřebiteli“ hodnot sportu (prožitek, sociální kontakt, zlepšování, seberealizace).
  
Sport vrcholový (v mnoha případech profesionální se zvláštní organizací) znamená nejvyšší výkonnostní úroveň sportu. Přesahuje volný čas, sféra selektivní podle míry talentu a tréninkových možností, životní režim vrcholových sportovců se přizpůsobuje požadavkům sportu. Jejich činnost se tak stává určitým společenským závazkem, posláním a uplatněním, vrcholoví sportovci se stávají „producenty“ hodnot, jejichž „spotřebitelem“ je veřejnost. Nároky na řízení vrcholového sportu (trénink, organizace aj.) většinou přesahují možnosti dobrovolného zajištění. Výrazná je jeho funkce propagační a agitační, působení na veřejnost v domácím prostředí (vzory), ale i reprezentace v zahraničí. 

Sport zdravotně postižených je samostatnou společensky velmi významnou oblastí. Aktivní provozování přispívá ke kompenzaci zdravotních omezení, dodává jejich životu novou dimenzi, napomáhá společenské integraci, rozvoji volních vlastností, posilování sebedůvěry a motivace, výchově k samostatnosti, soběstačnosti. Organizuje se a provádí na všech úrovních  -  rekreační, výkonnostní i vrcholové. Člení se podle druhu postižení do řady kategorií.

„Divácký sport“ (diváci přímí či zprostředkovaní) vychází za zájmu veřejnosti o sport, sportovní výkony i hodnoty, převažuje motivace prožitková a zábavná. Divák je vtahován do dramatických bojů, identifikuje se s jejich aktéry.

Josef DOVALIL
Místopředseda Českého olympijského výboru