Nechtěla udělat ostudu. Místo toho Holíková zazářila v Turecku druhým místem
Neměla za sebou povedenou letní přípravu ani oporu výsledků. Na Evropský olympijský festival mládeže v tureckém Erzurumu odjela běžkyně na lyžích Zuzana Holíková s tím, že se nechce vrátit s ostudou. Kdepak! Do výsledků si zapsala páté a sedmé místo. A ve čtvrtek dostala na krk stříbrnou medaili ze sprintu.
„Vůbec netuším, čím to je, že se mi tu tak daří. Možná je to vysokou nadmořskou výškou. Někomu sedne, někomu ne. Já v ní nikdy nezávodila, ale turecký vzduch mi očividně svědčí,“ říkala sedmnáctiletá dívka s úsměvem.
Ve sprintu se vám dařilo už v kvalifikaci, v níž jste byla druhá. Pomýšlela jste na útok na medaili?
Ono je sice dobré, když člověk zajede pěkný výsledek v kvalifikaci, ale musí myslet na to, že do finále zbývají další tři závody. Povedená kvalifikace neznamená, že se pojede o medaile. Já jsem to brala tak, že je to dobré, ale nic jsem od toho neočekávala.
To jste takový kliďas?
Vůbec ne. Ale říkala jsem si, že už pátým místem ze závodu klasickou technikou tu mám splněno a nikdo nemůže říct, že to byl propadák. Byla jsem klidnější.
Ve čtvrtfinále jste pak byla také druhá.
To pro mě byla nejtěžší jízda, nevěřila jsem, že projdu přes semifinále dál.
Jenže to jste vyhrála. Pak už jste na medaili pomyslela?
Semifinále se mi jelo velice dobře, tak jsem si říkala, že by to mohlo být na pěkný výsledek. Byla jsem ráda.
Jak jste vnímala těch 1,3 kilometru sprinterské trati ve finále?
To je hodně krátká vzdálenost a člověk nemá ani čas pořádně přemýšlet, jen se snaží držet si soupeřky. Do cílové rovinky jsem najížděla s tím, že jedu o medaili, to bylo parádní. Nechala jsem tam všechno. Jsem ráda za takový pěkný výsledek.
Jak vám bylo v cíli?
Asi poprvé jsem si v cíli zařvala: Jo! Byl to krásný závod. Holky z týmu byly skvělé, i když nepostoupily, perfektně se o mě staraly. Trenéři taky. A měla jsem perfektně připravené lyže, takže děkuju servisu, to dělá hodně.
Jak jste se vlastně dostala k lyžování?
Díky rodičům, oba byli lyžaři, sice tak trochu rekreační, ale měla jsem k tomu vztah odmala.
K čemu vás mohou výsledky z Erzurumu motivovat?
Uvidíme. Pokud se bude dařit, chtěla bych pokračovat ve sportu, třeba i ve vrcholovém. Pokud ne, budu se věnovat škole a normálnímu životu. Teď studuju gymnázium. Vždycky mě bavila biologie, chemie, takže bych šla tímhle směrem.
Foto: Květoslav Žálčík