Hradilek o konci kariéry: Cítím, že bych měl změnit roli a být dobrý zase v něčem jiném

Když se ho zeptáte na největší úspěch, o medailích nemluví. Ani o té olympijské. „Vidím ho v tom, že mě vodní slalom pořád baví, a taky v tom, že mám kamarády z vodácké komunity po celém světě. Pro mě jsou důležité hlavně pocity a zážitky. Ale samozřejmě vítězství jsou krásná a návyková,“ řekl sedmatřicetiletý kajakář Vavřinec Hradilek. Mistr světa i Evropy a stříbrný olympijský medailista z Londýna 2012 nyní po téměř třiceti letech svou úspěšnou kariéru končí.

Už nějaký čas mluvil o tom, že právě tahle sezona bude jeho poslední. S divokými peřejemi se však toužil rozloučit stylově. Síly napnul k národní nominaci, ze které by postoupil do reprezentačního týmu. Právě díky tomu by mohl startovat na Světovém poháru v pražské Troji, kde v roce 2007 vybojoval první pohárové vítězství.

Ještě před startem nominačních závodů ho ale přibrzdily problémy s levou rukou. „Je to nervového původu, od krční páteře. Mám v ruce hroznou slabost. Jezdím, jako bych zakopával,“ vysvětlil. „Mrzí mě, že poslední dny a závody neodjedu v nejlepší kondici. I když jsem se na to připravoval a chtěl jsem si je prožít v té nejlepší formě.“

Přestože medaile nejsou na prvním místě, sportovních úspěchů si Hradilek váží. „Každého závodu, ze kterého jsem si přivezl medaili, nebo jsem měl pocit, že jsem odvedl maximální výkon,“ líčil jeden z nejlepších českých kajakářů. „I ve své nejlepší formě totiž někdy nevyhrajete, voda je v tomhle zrádná.“

Ne, nemůže si říct: Vyhrál jsem, co se dalo! „Ale na druhou stranu jsem toho vyhrál dost, abych mohl říct, že jsem ve sportu nějakou stopu zanechal,“ usmíval se. „Vodní slalom mě vždycky fascinoval.“

Voda mě pořád moc baví, jsem za to vděčný, ale už cítím, že bych měl změnit roli a být dobrý zase v něčem jiném.

Hradilek přitom nevyrostl v jednom z vodáckých klanů, pochází spíše z intelektuální rodiny. „Rodiče ale chtěli, abych si sám zvolil cestu. Abych si sám vybral a uvědomil, co pro mě v životě sport znamená,“ prozradil. „Jsem rád, že mi rodiče nic nelajnovali a nechali mě proplouvat životem. Dali mi vychování a to, co rodiče dávat mají, lásku.“

Unikátní vztah si vybudoval také s trenérem Milanem Říhou. „Byl to on, kdo mi dal první pádlo a loď. A je to taky člověk, který mi stále ještě radí, jak jet závod. Tyhle události od sebe dělí 28 let. Jsme s jedním trenérem od malička až do důchodu,“ vyznal se Hradilek. „Je to vztah, který jsem díky vodnímu slalomu získal.“

Vavřinec Hradilek stihl během kariéry nakouknout i do jiných světů. Příležitostně si zahraje ve filmu či v televizi, vlastní leteckou licenci na malá letadla, prošel řadou olympijských projektů, kde mimo jiné motivoval děti k pohybu, a nedávno se osvědčil také jako skvělý tanečník v populární soutěži StarDance. „Voda mě pořád moc baví, jsem za to vděčný, ale už cítím, že bych měl změnit roli a být dobrý zase v něčem jiném.“