Hlavou dolů rychlostí až 140 km/h. Je to brutálně rychlé, líčí skeletonistka Fernstädtová

Řítí se ledovým korytem hlavou dolů a dosahuje při tom rychlosti až 140 kilometrů v hodině. Na strach není prostor. „Musíte prostě všechno vypustit z hlavy. Jen jet a užít si to. Protože to jsou ty nejrychlejší jízdy,“ říká olympionička z Pchjongčchangu i Pekingu Anna Fernstädtová.

Její maximum je ještě trochu vyšší. „Ve Whistleru jsem dosáhla 144 km/h. To už jenom bojuješ, že ti hlava nejde na led a doufáš, že se v té rychlosti nic nestane,“ popisuje sportovkyně s německými kořeny a pokračuje: „Jedeš hlavou dolů a snažíš se z každé zatáčky vymáčknout co nejvíc rychlosti. Jsou tam brutální tlaky, když jedeš takhle rychle.“

Na televizní obrazovce to může působit jednoduše. Vždyť závodníci jenom leží na saních. „Ta jízda je náročná. Nemůžeš se úplně nahecovat. Trochu ano po dobu startu, ale pak to musíš přehodit a říct si: dobře, jeden výdech a musím být úplně v klidu,“ líčí skeletonistka. „Když dojedu do cíle, tak fakt dvě minuty jenom dýchám, než se uklidním,“ dodává.

Jedeš hlavou dolů a snažíš se z každé zatáčky vymáčknout co nejvíc rychlosti. Jsou tam brutální tlaky.

Není to ale jenom o samotné jízdě. „Když se mě někdo zeptá, jak je co důležité, tak bych asi řekla, že třetina je start, třetina jízda a třetina materiál,“ vysvětluje Fernstädtová. „Moje saně teď váží 29 kilo. Můžu si je různě uvnitř nastavit a pak mám i jiné nože.“

S těmi i letos závodí ve Světovém poháru a vyhlíží mistrovství světa v Lake Placid. A i přesto, že chce dosahovat co nejlepších výsledků, ví, že jí sport dává mnohem víc. „Přátelství, disciplína, respekt. To jsou všechno hodnoty, které se nikde jinde nenaučíš,“ uzavírá.