Z nuly skoro na 100! Vodní lyžař Sedlmajer má zlato, na Světových hrách zvládl soupeře i přetížení

V roce 2006 dostal stipendium na univerzitu v Louisianě a ještě netušil, že za velkou louží nejspíš zůstane. Pak ale vystudoval a seznámil se s Alex Lauretanovou, mistryní světa ve vodním lyžování do 21 let. Díky jejich společnému koníčku se z nich loni v prosinci stali manželé a nyní očekávají prvního potomka. Od roku 2012 žijí na Floridě a živí se zejména vodním lyžováním. „Takže to vypadá, že to tam mám už natrvalo,“ pousmál se Adam Sedlmajer – muž, který na Světových hrách v polské Vratislavi vybojoval pro Česko první zlatou medaili.

Na staré Odře byl nejlepší ve slalomu na vodních lyžích, v dodatečné rozjížďce porazil Steva Neveua z Kanady.

Jak vám před finále bylo?
Trochu víc stresu, na druhou stranu podmínky na skoky nebyly ideální. Uvolnil jsem se ale a udělal finále. Nervy šly stranou, to pomohlo, takže dobrý.

Finálová jízda pak byla náročná?
Oba jsme udělali tři bojky na laně dlouhém 10,75 metru. Pro mě to bylo složitější, protože jsem svou jízdu jel dřív než soupeř - ani jsem nebyl na vodě, ani na molu. Musel jsem se pořádně na jízdu zkoncentrovat. Nicméně naštěstí můj soupeř byl horší.

Lyžař se v zatáčce skoro zastaví a pak zrychluje až na 90 km v hodině...
Je to dynamický sport, je tam dost velké přetížení.

Na Světových hrách jste ještě neskončil, že?
Skoky jsou moje slabší disciplína. Po kvalifikaci jsem čtvrtý, pokusím se ale skočit co nejdál.

S čím jste vlastně na Hry přijel?
S tím, že se trénink vydařil podle plánu, byl jsem připravený. Věřil jsem si. Do finále to bylo jasné, věděl jsem, jaké výsledky budou stačit a na to jsem se připravil. Finále pak klaplo, velká radost.

Jak vysoko své zlato řadíte?
Určitě jeden z největších, mezi mistrovství světa a Evropy - patří to tam, Světové hry jsou rozšířené a uznávané.