Mašková: Při hymně jsem bulela

Před příchodem do ringu poskakovala, soustředila se, byla zdravě nervózní i lehce nahecovaná. A potom při souboji Sandra Mašková svou soupeřku doslova převálcovala. Po pomalejším začátku se česká kickboxerka rozjela a stala se vítězkou Světových her ve Vratislavi v kategorii do 56 kilogramů.

„Strašně to teď ve mně vře a bublá. Je to strašně krásný pocit, protože za celou svou kariéru jsem nevyhrála žádný takhle velký šampionát. A teď poprvé tady, je to úžasné, skvělé, neuvěřitelné a těším se, až to oslavím,“ prohlásila po životním úspěchu devětadvacetiletá kickboxerka s přezdívkou Medojed.

- Převahu jste získala hlavně v závěru zápasu. Byla jste na tom dobře fyzicky?
„Fyzická kondice je mou velkou dominantou, na to spoléhám. Soupeřky v půlce druhého kola odpadají, zatímco já jsem schopna vydržet tempo po celý zápas.

- Ze začátku byl souboj ale vyrovnaný…
„Musela jsem začít v průběhu zápasu jinak pracovat s taktikou, protože mi nešlo plnit to, co mi trenér říkal z rohu. V pauze mi dal za uši a pak jsem chápala lépe, co mám dělat.“

- Soupeřka se na vás často věšela a přerušovala zápas. Nebylo vám to nepříjemné?
„Strašně. Věděla jsme, že ona tím zápas hodně přerušuje. To je věc, co mě ruší, já se potřebuji soustředit a mlátit. To jsme ale věděli. Když na mě visela, tak jsem byla vzteklá a občas do ní strčila ramenem a nakonec jsem dostala pokárání ještě já. Vymýšleli jsme, jak se s tím porvat, takže jsem ráda, že to klaplo.

- Věděla jste, jaké je skóre v průběhu zápasu?
„Podívala jsem se v závěru jen na čas, protože jsem už byla unavená a už jsem chtěla, aby to skončilo. Snažím se vyčíst z trenérovy mimiky a z hlasu, o co jde, protože on mi občas kecá. On ví, co mi má říct, když chce, abych byla v klidu, a když chce, abych se naštvala.

- Do hlediště vás přijela podpořit velká část české výpravy...
„Já si přijdu jako doma. Máme tady velkou českou základnu, obrovský tým a Poláci mě mají rádi, takže dzenkujem (úsměv). Vnímala jsem křik lidí i v tom zápasu, což se mi moc nestává. Super atmosféra.“

- Dokonce jste na fanoušky mávla v první přestávce…
„To bych si obhájila tím, že když je tělo ve stresu a fyzické námaze, tak veškerá krev se z mozku odplavuje do svalů, takže já vůbec nevím, co jsem dělala (úsměv).

- Bude nyní kickbox v Čechách populárnější?
„Snad. Fanoušky tenhle sport potřebuje, kickboxeři nejsou úplně vypatlaný paka, ale jsou to chytrý lidi. Já jsem díky tomu spotu disciplinovaná. Kickbox opravdu bolí a ta fyzická vůle a otloukanost jde ruku v ruce s pevnou psychikou.

- Jak jste prožívala vyhlášení vítězů a českou hymnu?
„Strašně jsem brečela, když jsem tam stála a poslouchala. Bylo to poprvé v mé kariéře. Ale teď už mě čekají další vítězství.“